Chci mít krásné a autentické fotky ve svém online deníčku - což mi připomíná, že bych si moc ráda koupila nový foťák a naučila se pořádně fotit. Že by jedno z letošních předsevzetí?:)
Dávám přednost spíš menším krůčkům před velkými změnami. Loni bylo jedním z mých větších odhodlání konečně se rozjezdit v autě. "Po třicítce, to už snad je i pozdě, ne?" lítalo mi hlavou a měla jsem strach ze sebe samé na silnici - prostě postrach všech účastníků dopravního provozu..:)
Realita byla naživo mnohem příjemnější, i když rozhodně ne zpočátku. K Vánocům jsem si přála voucher na několik jízd, což mi můj soukromý Ježíšek splnil, a já se během ledna přihlásila do autoškoly. Z první hodiny jsem se vracela domu zpocená a trochu křečovitá, ale po pár jízdách se to zlepšilo. Moje nejlepší rozhodnutí v tomto směru bylo koupení si vlastního autíčka. Řídím rok, baví mě to, užívám si to a dokonce ani manžel se se mnou nebojí jet! Naopak, těší ho, že není jediný řidič v rodině a můžu ho vystřídat na dlouhe cestě. A ta nově nabytá NEZÁVISLOST!:)
Takže co tam mám do budoucna
- naučit se fotit
- projít kurzem pro stylisty - nejlépe stylistiky jak módní, tak bytové
- přičichnout si k sommeliérství
- zkusit profesionální aranžování květin
- zdokonalit se v jazycích, ideálně v reálném světě (že by velký výlet do světa..?:)
Ale spíš (se) budu
- volat pravidelně rodičům a bráškovi a nejmíň jednou za dva týdny prarodičům
- snídat a večeřet hezky u stolu s mými muži a nejíst nic večer v posteli
- jíst co nejzdravěji (a tak, aby mi to chutnalo:) a neuchylovat se k jednostranným pokrmům, jak je mým zvykem (miluju jogurtová mléka, jablka a sýry - ne nutně dohromady, ale schopná jíst jenom to:))
- věnovat spoustu energie na zutulnění našich příbytků
- sportovat tak, abych se udržela v kondici a byla spokojená se svým tělem (včetně protahování se a tréninku baletu - aspoň doma!)
- promýšlet a případně začnu realizovat pracovní náplň, která by mě do budoucna nejen uživila, ale hlavně naplňovala i v oblastech kreativních a více "uměleckých" než dosud
- každý den zapisovat malé radosti a pravidelně si psát deník
- snažit dostávat se častěji ze své komfortní zóny a delat věci, do kterých se mi nechce!
- POZITIVNÍ :)
Je to asi dva měsíce, co jsem se účastnila školení "flow v pracovním a osobním životě". Tušila jsem, co to "flow" je, ale chtěla jsem se dozvědět víc a hlavně slyšet praktické rady, jak vylepšit svůj prachbídný život:)
Petr Ludwig se od minulého školení (Jak neprokrastinovat prokrasninaci, brr úplnej jazykolam:) výrazně zlepšil. V práci s námi účastníky a v klidu a energii, jež vyzařoval daleko víc než při posledním setkání.
On sám se podle jeho vyprávění dostal k přednášení a pomoci lidem prostřednictvím školení a přednášek a knížek "díky" boji se zákeřnou chorobou. Každopádně jsem z "flow lístku" nadšená, poctivě si každý den vyplňuju tři věcí, které mi ten den udělaly radost, a ten pocit když to zpětně pročítám, to je krása...
A jak vznikla metoda "3 pozitivních věcí"?
Americký psycholog Martin Seligman dostal v roce 2009 zadání: snížit zarážející počty výskytu posttraumatických stresových poruch, depresí a s tím spojených sebevražd v US Army. Když tamní – vysoce stresující – prostředí prozkoumal, doporučil jednoduchý experiment: každý voják si bude psát „pozitivní deníček“.
Pro každý den si voják zkrátka zapíše něco, co se mu přihodilo a bylo to spojeno s pozitivní emocí. Jakkoli. Cokoli. I sebemenší maličkost.
A podle mě to opravdu funguje!:)
Pokud vás to trochu láká (a nemusíte nutně hned chtít obracet svůj život více pozitivním směrem:), určitě to zkuste! Více
tady.
